Slovník víry

Jediný věčný Stvořitel všeho. Bible ho představuje jako osobního Boha, který miluje, mluví a jedná v dějinách.

BibleGn 1,1·Dt 6,4·Jan 4,24

Jeden Bůh ve třech osobách: Otec, Syn (Ježíš) a Duch svatý. Není to „tři bohové" — jeden Bůh, tři osoby ve vzájemném vztahu.

BibleMt 28,19·2K 13,13

První osoba Trojice. Pro křesťana není „otec" obraz autority na dálku, ale milujícího rodiče, ke kterému se modlí jako Ježíš.

BibleMt 6,9·Ř 8,15

Druhá osoba Trojice. Bůh, který se stal člověkem, žil bez hříchu, zemřel za naše hříchy a třetího dne vstal z mrtvých. „Kristus" znamená „Pomazaný" — Mesiáš.

BibleJan 1,14·Fp 2,6-11

Třetí osoba Trojice. Bůh přítomný v životě věřícího — vede, posiluje, dává dary a proměňuje charakter (tzv. ovoce Ducha).

BibleJan 14,26·Ga 5,22-23

Sbírka 66 knih (39 SZ + 27 NZ), kterou křesťané považují za Boží slovo. Vznikala přes 1500 let, ale tvoří jeden příběh: Bůh zachraňuje člověka skrze Ježíše.

Bible2Tm 3,16

39 knih před Kristem: stvoření, Izrael, proroci. Připravuje příchod Mesiáše a ukazuje, proč člověk potřebuje zachránit.

27 knih po Kristu: 4 evangelia, Skutky apoštolů, dopisy (epištoly) a Zjevení. Jádrem je Ježíšův život, smrt, vzkříšení a vznik církve.

Čtyři knihy NZ — Matouš, Marek, Lukáš a Jan — popisující Ježíšův život a poselství. Slovo „evangelium" znamená „dobrá zpráva".

Dopis v Novém zákoně, obvykle adresovaný konkrétnímu sboru nebo osobě (Pavel, Jakub, Petr, Jan…). Vysvětluje, jak prakticky žít víru.

Bible se cituje jako „Jan 3,16" — kniha, kapitola, verš. Rozdělení do kapitol a veršů přidali pozdější vydavatelé pro snadnější hledání.

Vše, čím se vzdaluji od Boha — myšlenkou, slovem, skutkem nebo zanedbáním dobra. Není to jen „špatné chování", ale narušený vztah.

BibleŘ 3,23

Boží dar, na který si nelze zasloužit ani vydělat. Spasení dostáváme z milosti vírou, ne za své výkony.

BibleEf 2,8-9

Dobrá zpráva: Ježíš zemřel za naše hříchy, vstal z mrtvých a každý, kdo v něj uvěří a vyzná to, dostává odpuštění a věčný život.

Bible1K 15,3-4·Jan 3,16

Boží záchrana člověka od důsledků hříchu (odloučení od Boha, smrt) k novému životu s ním už teď a navěky.

BibleSk 4,12

Změna smýšlení a směru: přiznám si hřích, lituji ho a obrátím se k Bohu. Není to sebebičování, ale otočení čelem k světlu.

BibleSk 3,19

Důvěra Bohu — že je, že mluví v Bibli a že splní, co slíbil. Není to „věřit i bez důkazů", ale spolehnout se na věrohodného Boha.

BibleŽd 11,1

Místo, kde Ježíš zemřel místo nás. Pro křesťana je to symbol Boží lásky a vítězství nad hříchem, ne jen utrpení.

Bible1K 1,18

Ježíš třetího dne vstal z mrtvých — historická událost, na které stojí celá křesťanská víra. Otevírá vzkříšení i pro nás.

Bible1K 15,14·Mt 28,6

Bůh prohlašuje hříšníka, který uvěřil v Krista, za spravedlivého — ne proto, že by si to zasloužil, ale díky Ježíšově oběti.

BibleŘ 5,1

Celoživotní proces, ve kterém Duch svatý proměňuje věřícího do Kristovy podoby. Ospravedlnění je událost, posvěcení je cesta.

Bible1Te 4,3

Když Duch svatý dá člověku nový duchovní život — Ježíš to nazývá „narodit se znovu". Začátek skutečného křesťanského života.

BibleJan 3,3

Rozhovor s Bohem — vlastními slovy. Díky, prosba, vyznání hříchů, naslouchání. Nemusí být formální.

Bible1Te 5,17·Mt 6,9-13

Modlitba, kterou nás naučil sám Ježíš (Mt 6). Nejde o magickou formuli — je to vzor, co a jak se modlit.

BibleMt 6,9-13

Pravidelná chvíle (často ráno) na čtení Bible a modlitbu o samotě. Pomáhá udržet vztah s Bohem v každodenním shonu.

Dobrovolné odřeknutí jídla (nebo něčeho jiného) na čas, abych se mohl víc soustředit na Boha a modlitbu.

BibleMt 6,16-18

Konkrétní schopnosti, které Duch svatý dává věřícím pro službu druhým — povzbuzování, vyučování, pomoc, modlitba a další.

Bible1K 12,4-11

Společenství všech, kdo věří v Krista — celosvětově i v konkrétním sboru. „Církev" v Bibli neznamená budovu, ale lidi.

BibleMt 16,18·Sk 2,42-47

Místní křesťanské společenství, které se schází k bohoslužbě, modlitbě a vzájemné podpoře. Domov víry.

Hnutí napříč církvemi, které zdůrazňuje autoritu Bible, osobní obrácení, kříž a misii. Patří sem např. Církev bratrská, BJB, AC, KS.

Stručné shrnutí toho, co církev věří. Známá jsou Apoštolské vyznání, Nicejské vyznání nebo Vyznání víry CB.

Cesta následování Ježíše — učím se od něj žít, sloužit a předávat víru dalším. Není to kurz, ale celoživotní vztah.

BibleMt 28,19-20

Viditelné vyznání víry: ponoření do vody (nebo polití) jako znak smrti starému životu a vzkříšení k novému s Kristem.

BibleŘ 6,3-4·Mt 28,19

Společné jedení chleba a pití vína (nebo šťávy) na Ježíšovu památku — připomínka jeho oběti a oslava nové smlouvy.

Bible1K 11,23-26·Lk 22,19-20

Ježíš se vrátí — viditelně, v moci a slávě — aby dovršil dějiny, vzkřísil mrtvé a obnovil všechno.

BibleSk 1,11·Zj 22,12

Nekončící život s Bohem, který začíná už teď, ne až po smrti. Ježíš ho slibuje každému, kdo v něj uvěří.

BibleJan 17,3

Bible nemluví jen o „odchodu duše do nebe", ale o obnovené zemi a vzkříšených tělech — Boží svět bez slz, smrti a bolesti.

BibleZj 21,1-4

Hebrejské „tak ať to platí / tak se staň / souhlasím". Říkáme na konci modlitby (potvrzujeme: „ano, tak se staň") nebo když souhlasíme s tím, co bylo řečeno. Příklad: někdo se modlí „Pane, dej nám pokoj a chraň naši rodinu," a ostatní odpoví „Amen" — tedy „ano, tak se staň, připojuji se k té prosbě." Stejně tak na konci vlastní modlitby: „…ve jménu Ježíše Krista. Amen."

Výslovnost:Vyslovuj zřetelně dvě slabiky: dlouhé „á" (jako v „máma") a krátké „men" (jako české „men-ší"). Přízvuk je na první slabice: Á-men.

Hebrejské „chvalte Hospodina". Výraz radosti a chvály — uslyšíš ho hlavně ve zpívaných chválách.

Výklad biblického textu pro shromáždění. Cílem není přednáška, ale aby Bůh skrze Bibli k lidem promluvil.

Vyprošení Boží přízně, ochrany a přítomnosti. Tradiční forma je z 4. Mojžíšovy 6,24–26.

BibleNu 6,24-26

Osobní příběh o tom, co Bůh v životě udělal. Není to přesvědčování — je to sdílení vlastní zkušenosti s Kristem.

BibleSk 1,8